Matice Radhošťská

Založení Matice Radhošťské bylo logickým završením stavby Cyrilometodějské kaple, která byla postavena a vysvěcena arcibiskupem Theodorem Kohnem dne 11. září 1898. Členové tehdejšího stavebního komitétu si uvědomovali, že i v dalších letech bude nutné, aby o dílo, které po mnohaletém úsilí završili, někdo pečoval.

5. ledna 1905 se konala valná hromada ustavující schůze spolku ve Frenštátě pod Radhoštěm. Návrh stanov vypracovali Emil Kostelník, Jan Břečka,  Alois Fialka, František Křenek a Josef Žák.

Ve spolkových stanovách bylo mimo jiné uvedeno:
”Matice Radhošťská je spolkem, který za účelem sobě klade povznášeti poctu sv. věrozvěstů Cyrila a Metoděje na staroslavném Radhošťi. Jednací řeč jest česká. Členové spolku jsou zakládající, řádní, přispívající a čestní”.alt

Předsedové spolku:

■1905 – 1919 Emil Kostelník
■1919 – 1931 Páter Filip Eliáš
■1931 – 1951 Děkan Medard Horák
■1994 – současnost Drahomír Strnadel


Historie spolku:

Okresní hejtmanství v Místku zaslalo 12. září 1905 faráři Janu Břečkovi zprávu, že stanovy spolku byly schváleny a jeho činnost povolena. V té době členové Matice Radhošťské ještě nemohli tušit, jaké starosti na ně čekají. Už v roce 1909 se museli pustit do opravy omítky, která trpěla vlhkem. Stejný stavební zásah opakovali také o tři roky později. Nejvíce úsilí je stála celková rekonstrukce kaple a přístavba dřevěné  zvonice v roce 1924. Z historických zápisů z valných hromad vyplývá, že kvůli půjčce 30 tisíc korun u Raifeisenky dokonce zastavili originál obrazu Liebscherovy Valašské madony. Také v té době organizovali veřejné sbírky, žádali o pomoc majitele větších průmyslových podniků i olomoucké arcibiskupství, které jim poskytlo 20 tisíc korun.
alt

Období druhé světové války přečkal spolek bez úhony. Třetím předsedou po páteru Eliášovi se stal frenštátský děkan Medard Horák. Pravidelné čtrnáctidenní letní mše sloužil tehdejší nejmladší frenštátský kaplan Josef Vaňák, pozdější olomoucký arcibiskup. Jak později vzpomínal, chodil pěšky z Frenštátu radhošťskými serpentinami za každého počasí.



Trnem v oku se stala Matice Radhošťská, podobně jako další spolky, tehdejšímu komunistickému režimu. Děkan Medard Horák obdržel v roce 1951 dopis, v němž mu úředník Okresního národního výboru ve Frenštátě oznamuje: „Účelu, který Váš spolek sledoval, uvedeného ve stanovách spolku, bylo již dříve dosaženo a další jeho trvání není právně opodstatněno“. Více než čtyřicet let pak kapli udržovali členové Československé strany lidové z Trojanovic a Dolní Bečvy.


altSpolek Matice Radhošťské obnovil svou činnost v roce 1994 z iniciativy členů lidové strany z Frenštátu pod Radhoštěm a z Trojanovic - Jana Tichavského, Jaroslava Adamce, Elišky Lipové a Františka Gajduška. Ustavující schůze se konala 16. července 1994 v hotelu Radegast na Radhošti. Členové spolku se shodli, že nestačí, aby jejich hlavním úkolem bylo radhošťskou kapli pouze udržovat, jelikož už v té době stavba potřebovala celkovou rekonstrukci. Vzhledem k tomu, že spolek neměl žádný majetek, byl úkol, do kterého se jeho členové pustili, velmi odvážný.
Během deseti let se jim podařilo dosáhnout cíle:

1995
Matice Radhošťská si zřídila účet u tehdejší Agrobanky a nechala do kaple zavést elektřinu. Jednalo se o první významnější investici spolku. Za elektrifikaci radhošťské kaple zaplatil 140 tisíc korun.

1996
Muzejní a vlastivědné společnosti poskytl spolek pět tisíc korun na natočení filmu o Albínu Poláškovi.

alt1997
Ve spolupráci s Muzejní a vlastivědnou společností vydal spolek 10 tisíc kusů reprodukce triptychu Valašské madony Adolfa Liebschera. Výtěžek z prodeje této pohlednice byl použit na obnovu kaple. Tak jako na počátku, před více než sto lety, pomáhal obraz shromažďovat peníze ke stavbě, pomáhala nyní jeho reprodukce k záchraně této kulturní památky.

1998
Pro generální opravu kaple byla vybrána tesařská firma Juráň z Francovy Lhoty. Projekt generální opravy zpracoval Stanislav Matela z Frenštátu pod Radhoštěm za přispění studentů Střední průmyslové školy stavební ve Valašském Meziříčí. Stavební práce měly podle tehdejších odhadů stát 3,5 milionů korun. Ve stejném roce odstoupil čestný předseda Matice Radhošťské farář Petr Dokládal. Místo něj členové spolku zvolili nového frenštátského faráře Rudolfa Swienczeka. Ke stému výročí vysvěcení kaple byla ve frenštátském muzeu uspořádána výstava z tvorby Adolfa Liebschera. Slavnostní mši k tomuto výročí sloužil v srpnu biskup František Václav Lobkowicz. Zároveň začíná první sbírka, jejíž výnos byl použit na opravu kaple. Pod názvem Valaši sobě ji organizuje Oldřich Paulus z Dolní Bečvy.
alt
1999
Na základě notářského zápisu byla jako vlastník kaple určena Římskokatolická farnost ve Frenštátě pod Radhoštěm. V té době má Matice Radhošťská na svém účtu jeden milion korun a k dispozici 178 kubíků dřeva od dárců. Tesaři firmy Juráň během zimy připravili většinu hlavních trámů a sloupů dřevěné zvonice.

2000
Stavební úřad v Rožnově pod Radhoštěm vydal povolení k rekonstrukci kaple. V květnu začali tesaři rozebírat zvonici. Ukázalo se, že téměř všechny trámy jsou napadeny hnilobou. Žádný z nich už nebylo možné použít. Nová zvonice se tedy stala přesnou kopií původní stavby.
V témže roce 10. září vysvětil obnovenou zvonici biskup František Václav Lobkowicz.

2001
Rekonstrukční práce pokračují opravou kopule, kterou provádí firma Juráň a H&B Real ze Vsetína. Vyměněno bylo 80 procent dřevěných trámů a pozinkovaný plech byl nahrazen měděnou krytinou.

2002
altPráce pokračovaly kompletní výměnou krovu a položením měděné krytiny na zbývající části střechy.

2003
Tesaři vyměnili šindelové obložení na jižní a západní straně kaple a novým šindelem pokryli také třetinu ochozu. Pozlacena byla menší kopule kaple, která je nyní za slunečného počasí viditelná i z velké dálky jako zářivý bod. Veškeré práce stály do tohoto roku 4 miliony 74 tisíce korun. Pouze čtvrtinu této sumy získala Matice Radhošťská formou dotací od státu. Většinu peněz nebo stavebního materiálu, především dřeva, věnovaly obce a města, soukromí podnikatelé, firmy i jednotliví občané.

2004
Matice Radhošťská nechala zhotovit nový obětní stůl z carrarského mramoru. Vysvětil ho 14. Srpna Msgre. František Václav  Lobkowicz, sídelní biskup ostravsko-opavský, který zároveň na Radhošti sloužil pontifikální mši svatou. Členové Matice Radhošťské si v tomto roce připomněli 100. výročí od založení spolku. Vydali pamětní listy, které věnovali jako poděkování dobrovolníkům i představitelům obcí a měst, kteří se do obnovy kaple zapojili. Poslední stavební úpravu v tomto roce představovala impregnace šindelového pláště obvodových stěn.

alt2005
Odhaleny  pamětní desky T. G. Masarykovi a krajanům z Texasu, kteří v letech 1890 až 1895 přispěli na stavbu kaple.



Schránka ve věži:
Členové Matice Radhošťské, kteří se v roce 1924 zasloužili o opravu kaple a přístavbu dřevěné zvonice, zanechali v její věži schránku s dobovými dokumenty. Objevena byla při celkové rekonstrukci kaple v roce 2000. Kromě několika historických pohlednic, fotografií nebo Cyrilometodějské modlitby a portrétu P. Jana Břečky zanechali ve schránce také Pamětní list, v němž popisují úsilí frenštátských občanů, kteří se o vybudování kaple zasloužili, a to až od
altroku 1862. Nechybí ani podrobný záznam přípravy a průběhu rekonstrukce v roce 1924. Zmiňují se například o tom, že stavební práce, vyčíslené na 40 tisíc korun, prováděl stavitel Bajer z Rožnova. Po dokončení stavby zvonice byla v roce 2000 schránka doplněna o dokumenty ze současnosti a vrácena zpět do věže jako svědectví příštím generacím.

 

Databáze firem Evropské databanky
Moravskoslezský kraj