Vystěhovalectví

Ve 40. letech zasáhla celou Evropu katastrofální neúroda, kterou poměrně podrobně popisuje tzv. Pamětní kniha učitele Josefa Rychlíka z roku 1879, která se nachází ve Frenštátském archivu. "...Byla velká neúroda, snad z té příčiny, že rok 1846 byl velmi mokrý,... Pro nedostatečný výdělek, lidé trávu, šupky z otrub jísti museli, z čehož lidé opuchli a mřeli... Ve Frenštátě zemřelo přes 600 osob." Vlastivědný pracovník a starosta Kunčic Antonín Pustka zaznamenal koncem minulého století svědectví několika starých pamětníků... "Jařiny vzešly, ale nevysypaly se, ozimy byly bídné. Na podzim vytrvalé deště zničily brambory... Lidé mleli ovesné slupky, z nichž děti dostávaly velká břicha..." Ke všeobecné neúrodě se v padesátých letech přidružila i krize tkalcovství. Kolem roku 1850 se následkem amerických válek zdražila bavlna a následně nastoupily mechanické tkalcovny. Tkalcovští mistři a tovaryši zůstali bez práce. "Frenštát zchudl, zubožel."

Hospodářskou situaci v padesátých letech dokreslují žádosti o vystěhování. Poměrně podrobné důvody uvádějí např. Konstantin Chovanec a Josef Janda z Trojanovic.
  
Slavné c. k. okresní hejtmanství!
Ačkoliv se jako tkadlec bavlny pilně snažím dnem i nocí sobě a své rodině zajistit výživu, jsem sotva sto při této námezdní práci opatřit pro svou domácnost denně sůl k solení jídla... Pracuji ve dne v noci po celý týden, během kteréžto doby mne na spánek zůstává 14 hodin... Po více než 4 roky se na mém poli tak špatně urodilo, že jsem si musel vypůjčit peníze na vysoký úrok... abych popsal bídu a nouzi, které zde v tomto kraji panují - na to mně nezbývá času, jen se odvažuji poznamenat, že citlivému člověku by zůstal rozum stát, kdyby zde navštívil některé chalupy...
                                                                        V Trojanovicích, na Hromnice č. 2. 1856
                                                                                                       Konstantin Chovanec
Slavný okresní soude!
Při současné mizerii a nedostatku denního výdělku, což již od roku 1847 trvá a při tom téměř není naděje na lepší časy... a především pasekáře čeká smutný osud... Tak jsem si se svou manželkou předsevzal na základě nám došlých zpráv od našich známých, kteří již 4 roky jsou usazeni v Americe, vystěhovat se do Ameriky...
                                                                       V Trojanovicích 29. května 1855
                                                                                                          Josef Janda
  
Není divu, že za těchto okolností mnozí viděli jako jediné východisko z tíživé situace emigraci. Pravděpodobně pátého srpna 1856 odjíždí první velká skupina vystěhovalců z Frenštátska do Texasu.

Přestože koncem padesátých let se hospodářská situace částečně zlepšila, většina vesnické a městské chudiny trpěla hladem. Proto na konci padesátých a počátku šedesátých let do Texasu odplouvají další zchudlí tkalci a nádeníci. Bohužel archivní dokumenty z té doby se nedochovaly - pouze vzpomínky některých vystěhovalců.
 

Databáze firem Evropské databanky
Moravskoslezský kraj