Voda, lesy, louky, pastviny

 

Voda
alt
Desítky říček, potoků a potůčků tvoří na ploše 36 ha nádhernou mozaiku. Pramení v podhůří Beskyd a stékají do údolí jako říčka Lubina nebo Lomná. Největším potokem je Bystrý potok, další významnější jsou potoky Lánský, Radhošťový potok, Rokytný, Velký Škaredý a nebo Malý Škaredý. Najdeme zde i několik vodních ploch a velké množství malých či větších tůní. Největší vodní plochy jsou na říčce Lubina, na Lánském potoce. Hranicí obce ve směru od Malého Javorníku – sedlo Pindula – Velká Polana – Radhošť – Pustevny – Tanečnice probíhá hranice mezi úmořími Černého moře a Baltského moře.



Lesy

altLesy pokrývají v Trojanovicích plochu 2440 ha. Jejich dnešní podoba je značně odlišná od původních pralesů. Na území Trojanovic mírně převažují kulturní porosty smrku. Na strmých svazích Radhošťské hornatiny roste převážně buk. Z dalších listnatých stromů jsou zastoupeny javor, jasan, habr, lípa nebo dub. Z jehličnatých stromů to jsou jedle, modřín nebo borovice. V okolí drobných vodních toků nebo na svahových lesních prameništích se zachovaly porosty jasanu, olše nebo vrby. Výjimkou jsou lesy Přírodní rezervace Noříčí a Národní přírodní rezervace Radhošť.



Pastviny, louky a mokřady

altPůvodně lesnatá oblast se začala měnit v 15. až 17. století s valašskou kolonizací a rozvojem salašnictví - vznikal pasekářský způsob hospodaření z údolí až po vrcholy hor. Na území Trojanovic bylo několik salaší. Koncem 18. století odeznívá salašnictví s rozvojem průmyslu - nastává opětovné zalesňování luk a pastvin. Pestrá květena luk a pastvin vznikala po dlouhá staletí tam, kde člověk vyklučil les a začal hospodařit – kosit a pást ovce nebo dobytek. Postupně bylo však mnoho pozemků odvodněno, remízky rozorány a docházelo k jejich přehnojení nebo byl proveden výsev nepůvodních druhů travin. Přes všechny tyto změny jsou díky pravidelnému obhospodařování ještě dnes vidět v Trojanovicích pestrobarevné louky plné bílých kopretin, modrých zvonků, růžových kohoutků nebo žluté škardy. Botanicky velmi zajímavá je oblast bývalé střelnice ruské armády. Provádí se zde biologický průzkum a území se připravuje k vyhlášení přírodní rezervace. V jarním období najdeme v listnatých a smíšených lesích nádherné koberce česneku medvědího, sasanek, sněženek, bledulí nebo prvosenek. Ze vzácnějších druhů uvedeme ještě výskyt lilie zlatohlavé, vachty trojlisté, mečíku střechovitého, všivce lesního nebo evropsky chráněného druhu oměje tuhého moravského. Na horských loukách dnes roste hořec tolitovitý, hvozdík kropenatý, mochna zlatá. Je zde i dostatek borůvek a brusinek. Zvláštní skupinu tvoří altorchideje. Starší lidé je znají pod názvem „kukačky“. Na území Trojanovic můžeme objevit prstnatec májový, prstnatec Fuchsův, vstavač mužský, bradáček vejčitý nebo kruštík bahenní. Mokřady mají nezastupitelnou roli v krajině. Dovedou pohltit neuvěřitelné množství vody a přispívají tak významně k zadržování vody v krajině. Na takovýchto místech roste i mnoho vzácných druhů rostlin. Takových míst však v Trojanovicích hodně ubylo, téměř vymizela i masožravá rosnatka okrouhlolistá nebo vápnomilná tolije bahenní.






 

Databáze firem Evropské databanky
Moravskoslezský kraj