Kroj, nářečí, zvyky

Krojalt

Kroj je v Trojanovicích valašský, jednoduchý a praktický.

Mužské kalhoty měly úzké nohavice a byly šedivé, modré či fialovélové. Bruncleky (vesty) byly zelené, hřebíčkové, modré, fialové, zřídka červené. Župice (pláště, kabáty) byly zelené. Jako obutí sloužily kožené krpce. Klobouky byly nízké, spíš placaté, čapky kožené, zdobené nebo černé a hnědé beranice. Opasky byly kožené a dlouhé, i na trojí opásání. Pobité byly cínovými gombíky, přezky byly mosazné. Košile byly režné, pod krkem vyšívané, výšivky na rukávech byly v barvě červené nebo modré.

altŽenský kroj tvořily soukenné tmavomodré střevíce. Nosily se i krpce s červenými řemínky. Punčochy byly tmavomodré nebo černé, vlněné. Rubáš (spodní součást oděvu) z tenkého a jemného plátna s rukávci černě vyšívanými. Kordulka (ženská vesta) byla červená nebo tmavě fi alová. Přednice (zástěra) byla temně modrá, modrotisková, plátěná. Kasanka (dvě zástěry, jedna zepředu a jedna zezadu, dohromady tvořící sukni) bílá, plátěná, hustě skládaná, vzadu v pase ozdobně podšitá. Šatka (šátek) bílá, smetanovo-žlutě vyšívaná. Čepec pro vdané měl na modrém podkladu bílé vyšívání. Mřežka (vyšívání ve vytáhnuté tkanině) byla bílá s bílým vyšíváním. Úvodnica (slavnostníalt vyšívaná plachta, používala se u žen, které šly po šestinedělí s dítětem ke křtu) byla bílá, plátěná, smetanovo-žlutě vyšívaná. Spinka (šperk na chlapskou košulu, spínala se s tím košula) na rukávce pak tonovaná nebo postříbřená. Vlňák (čtverec z vlněného sukna, které ženy nosily na zimu) různé barvy, pásovaný.

Kroje se hojně nosily do první světové války, pak už jenom na slavnostech.


Nářečí

Dlouholetý a složitý proces osidlování způsobil, že se v Trojanovicích nikdy nemluvilo čistě lašsky ani čistě valašsky. Vytvořilo se domácí, smíšené nářečí, které mělo a má ráz obou etnických skupin. Dodnes tak mluví potomci vystěhovalců z Trojanovic v Texasu.


Zvyky, pověry a obyčeje

Krásná trojanovská příroda od nepaměti budila v lidech obrazotvornost. Vysoké hory, hluboké lesy, osamocené chalupy, to vše bylo živnou půdou pro pověry, báje, pověsti a pohádky. Sousedé se scházeli v chalupách a vyprávění při loučích jim bylo vítanou kratochvílí. Většina pověr a zvyků je spojena s církevním rokem. Proto se slaví hlavně tyto svátky: sv. Martin (11. XI.), sv. Mikuláš (6. XII.), Sv. Lucie (13. XII.), Štědrý den a Štědrý večer (24. XII.), Sv. Štěpán (26. XII.), Smrtná neděle (5. neděle postní) a Den sv. Jana Křtitele (24. VI.), sv. Cyril a Metoděj (5. VII.).  

Databáze firem Evropské databanky
Moravskoslezský kraj